Časté dotazy

Mapa se nezobrazuje. Nevidím bodové znaky. Co mám dělat?
  • Zkontrolujte, zda v menu Mapové podklady je Vámi požadovaná mapová vrstva zapnuta, nebo zda není překryta jinou operační vrstvou, jež je zaškrtnuta na vyšší pozici.
  • Pokud se nezobrazuje vrstva s Müllerovou mapou Čech nebo II. vojenské mapování, i když je v seznamu mapových podkladů zaškrtnuta, a není překryta vrstvou na vyšší pozici (například Církevní správa v roce 1715), jde pravděpodobně o chybu na straně poskytovatelů webových mapových služeb. Zkuste se vrátit do mapové aplikace později.
  • Možná jste také mimo území českých zemí, či na zatím nezpracovaném území. Klikněte na tlačítko Výchozí rozsah – vlevo nahoře, znak domečku.
  • Pokud jste vše výše uvedené ověřili, funguje Vám rovněž připojení k internetu a jste si jisti, že chyba je na straně webové mapové aplikace, informujte, prosím, správce na email pavel.seemann@fsv.cvut.cz.
Při kliknutí do mapy se mi nezobrazuje žádné vyskakovací okno s podrobnými údaji. Kde je chyba?
  • Zobrazení vyskakovacích oken je navázáno na tři mapové vrstvy Církevních rezidencí (bodové znaky) a na Tabulku církevní správy v roce 1715. V případě že jsou tyto vrstvy v mapové kompozici vypnuté, nefungují ani vyskakovací okna s detailními údaji. Zaškrtněte si příslušné vrstvy v menu Mapové podklady.
  • Okna se po kliknutí rovněž neobjeví, pokud je měřítko (podrobnost) mapy takové, že nejsou vidět hranice a názvy jednotlivých sídel, tj. zobrazeny jsou obvody farností, vikariátů nebo diecézí. Řešením je přiblížit se do úrovně sídel, k nimž jsou podrobné informace napojeny.
Proč nejsou vyskakovací okna navázána na vrstvu Církevní správa v roce 1715, ale pojí se s Tabulkou církevní správy v roce 1715? Přijde mi to nelogické.
  • Ano, není to zcela rozumné, leč použitá technologie webové mapové aplikace nenabízí lepší řešení. Zobrazení vyskakovacích oken přímo z vrstvy Církevní správa v roce 1715 je sice možné, ale práce s aplikací by byla znatelně pomalejší.
Mám zaškrtnuté všechny tři úrovně církevní správy. Přesto se mi mapa církevní správy nezobrazuje. Proč?
  • Patrně myslíte první tři vrstvy ze seznamu mapových podkladů. Ty však obsahují pouze bodové mapové znaky církevních rezidencí (např. biskupství, okrsková vikářství, fary). Plošné údaje církevní správy se nacházejí ve vrstvě Církevní správa v roce 1715, jež musí být zapnuta, aby byla vidět mapa církevní správy. Celé území českých zemí není také dosud pro aplikaci zpracováno, proto se můžete nacházet (třeba po vyhledání konkrétního sídla) také v zatím nezpracované oblasti – ta je znázorněna tmavší šedou barvou a popiskem „Nezpracované území“.
Proč se v seznamu mapových podkladů plné verze aplikace zobrazují vrstvy, které v dané podrobnosti nemohou být vidět (např. Müllerova mapa Čech v maximálním přiblížení)? Proč tyto neaktivní vrstvy nejsou popsány třeba světlou barvou (tak jak je tomu u zjednodušené verze), aby uživatel lépe chápal, že jsou nedostupné?
  • Jde o chybu na straně vývojářů platformy ArcGIS, na níž je webová mapová aplikace církevní správy založena. Chyba je řešena jako BUG-000087274. Až bude opravena, dotazovaná nelogičnost zmizí i z aplikace pro církevní správu.
Mapa církevní správy je založena na územních obvodech dnešních obcí?
  • Ano i ne. Zpracování církevní správy v roce 1715 vychází z původních, spolehlivě zaměřených katastrálních obcí (území) z dob stabilního katastru (tj. z poloviny 19. století), které byly dále (dle starších písemných a kartografických pramenů) revidovány. Jde o rekonstrukci starého stavu a vzhledem k nedostupnosti lepších podkladů je nutné počítat s jistou geografickou nepřesností. Nutné je brát v úvahu, že pro poměry ve farní síti z počátku 18. století není tolik důležité, kudy „přesně“ procházela hranice, jako spíš to, jaká sídla patřila pod určitou farnost. Navíc hranice vedou často mimo zastavěné území, kde jistá vágnost není na škodu – je irelevantní zda hranice „prochází 100 nebo 200 metrů od lesa“.
  • Za tři staletí došlo k mnoha změnám v osídlení české kotliny. Avšak rozsah mnoha sídel, především ve vnitrozemí nebo nepostižených průmyslovou revolucí či urbanizací, je v zásadě stále stejný. Proto jsou hranice jejich územních obvodů shodné s těmi současnými. V pohraničí, v prostorech vojenských újezdů nebo v okolí měst je však situace jiná a liší se od dnešního stavu.
  • Podrobnější informace o způsobu rekonstrukce církevní správy jsou uvedeny v příspěvku nebo v disertační práci.
Objevil jsem chybu. Kde ji mám nahlásit?
Nenašel jsem odpověď na svůj dotaz.
Kdy bude doplněn stav církevní správy pro sídlo/oblast XY?
  • Sběr podkladových dat z písemných pramenů je časově velmi náročný a jejich zpracování nějakou dobu trvá. V současnosti tak nedokážeme říct, kdy a v jakém rozsahu se objeví chybějící části. Každopádně alespoň malé, postupné doplňování je v plánu a všechny novinky v této záležitosti budou uvedeny na stránkách portálu.

Vyřešeno

Müllerova mapa Čech se mi nezobrazuje v nejbližším přiblížení mapy. Co s tím?
  • Ano, je tomu tak. Müllerova mapa je do aplikace připojena jako externí webová mapová služba (WMS), která však už takovou podrobnost (měřítko) nepodporuje, a proto se ani v nejvyšším přiblížení nemůže zobrazit. Pracujte, prosím, v případě potřeby v druhém největším měřítku.
  • Tento stav by už neměl nastat. Webová mapová služba s Müllerovou mapou nabízí od 29. března 2016 takéž nejpodrobnější měřítko mapových dlaždic, které používá aplikace církevní správy v roce 1715. Viz příspěvek.

2 Comments

  1. Rathouský

    2x Uhříněves. Po přiblížení se ten severnější (špatný)změní na Újezd nad Lesy. Myslím, že to je špatně.

    • Pavel Seemann

      Děkuji za dotaz. Špatně to není. Před přiblížením jsou vidět názvy farností. Po přiblížení pak jednotlivá sídla spadající pod farnost. Viz třeba vedle farnost Bříství, Čelákovice či Jirny.

Napsat komentář: Pavel Seemann Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *